Aktuální příspěvek

Václav Cílek: Dýchat s ptáky
Nakladatel: Dokořán
Vybral: Carmen
Kategorie: Eseje, úvahy
Den: 07.06.2014
Beduíni z Východní pouště na základě historické zkušenosti vědí, že když si zničí životní prostředí, zahynou, nebo musí odejít do města, kterému nerozumějí. Jsou schopni své lokální pozorování rozšířit na celý svět, kde ničení krajiny vede k přivolávání Pána smrti. Tuto zákonitost berou s určitým klidem lidí věřících na osud, ale i s pocitem, že vymřít sice není žádná tragédie, ale přeci jen škoda.
Saharská oblast je plná příkladů kmenů, které své životní prostředí nezvládly – vykácely stromy, vypásly trávu, vybily poslední kusy zvěře a pak už byla jenom poušť. Na druhé straně beduíni z Východní pouště dokázali včas rozpoznat příznaky úpadku. Litovali vyhubených divokých ovcí a želeli každého stromu, o který přišli. Došlo k tomu však až na poslední chvíli a ze skutečné nutnosti. Ale ani reflexe ekologické reality by jim příliš nepomohla, kdyby se k nim nepřidaly další dvě vlastnosti. Tou první bylo hluboké ztotožnění se s krajem, kde žili několik staletí, a tou druhou byly kmenová jednota.
Pokud by na daném území žily dvě nebo tři skupiny lidí s odlišnými zájmy, došlo by pravděpodobně k opačnému scénáři – rychle využít výhod krajiny a vydrancovat ji dřív, než to udělají ostatní. Připomíná mi to situaci z minulého týdně, když jsem z USA dostal mailový letáček vybízející k tomu, abych projezdil co nejvíc benzínu, protože když budu šetřit, ušetřenou ropu stejně spotřebují Číňané. Má to svoji logiku, ale je to logika rychlého konce.
Recenze knihy / Anotace
Obyčejné texty o světle paměti, pravdě oblaků a útěše míst (podtitul) - eseje, do nichž se otiskují všechny součásti osobnosti autora - geologa, klimatologa, filosofa, vědce i překladatele zenových textů. Úvahy o vzájemných vlivech a prolínáních našich vnitřních krajin s těmi, které nás obklopují a naopak, vedené vytříbeným jazykem plným krásných obratů a přirovnání.