Aktuální příspěvek

Matila C. Ghyka: Zlaté číslo
Nakladatel: Dokořán
Vybral: Tanečník
Kategorie: Pověsti, mýty
Den: 17.09.2015
Vidíme tedy, že ještě na prahu křesťanské éry, v zářivém alexandrijském mikrokosmu, té zahradě bohů střežené Hesperidkami, kde z bujně kvetoucích učení a obřadů nepřehlédnutelně čněly metafyzika a náboženské víry, v centru, odkud paprskovitě vycházely aleje myšlenkových proudů i šerá loubí sekt, rostl, poručnický víc než kdy jindy, královský strom filosofie par excellence, filosofie Mistra ze Samu a Metapontu.
Pravda, kolem hlavních větví se mu ovinuly prapodivné liány a zpod zeleného listoví prosvítaly masově červené plody, jejichž požívání Mistr nedoporučoval, nabízejíce k nahlédnutí svou "tajnou vnitřní stavbu" - granátová jablka vládkyně podsvětí Persefony.
Zahrada totiž tonula ve vůni mysterií; Demeter-Ceres se podobně jako Hermes-Thovt vrátila do země úrodných naplavenin jako starobylá Eset, nebo spíše Isis, "Voňavá paní oděná ve lněný šat". Nejen Hermes, ale i ona podivuhodně omládla a vrátila se do oficíny kouzel a "mocných slov".
"Žádný smrtelník nikdy nespatřil, co skrývá mé roucho," říká Eset, starověká bohyně mysterií a zasvěcování, zatímco alexandrijská Isis se srdčitým jádrem stromu persea na dlani dává sklouznout černému závoji a zjevuje se jako jantarové jádro sevřené v dužině barvy běloskvoucího lnu, neboť se stala i bohyní plodivého života, pramenem a jímkou všeho plození.
Libozvučnou hudbu sfér, jíž kdysi naslouchali metapontští zasvěcenci, překryla mollová kantiléna - vzdálené hlasy planetárních Sirén se přiblížily.
Recenze knihy / Anotace
Rumunský diplomat Matila Ghyka se snaží prokázat, že existuje estetika založená na vědeckém základě. Své tvrzení, že zlatý řez je matematickým klíčem krásy, zakládá na pětiúhelníku, jehož úhlopříčky se ve zlatém řezu protínají. Zdůrazňuje privilegované postavení zlatého řezu natolik, že mýtus o něm nastoluje s konečnou platností.